Sisi a život na císařském dvoře

Jedna panovnice úspěšně prolomila pouta etikety a tím i omezení náročného dvorského obřadu Habsburků. „Sisi“, jak se láskyplně říkalo manželce císaře Františka Josefa I., proslavila po celém světě nejen filmovou trilogii rakouského režiséra Ernsta Marischky.

Mezi svobodou a osudem

Tato šlechtična byla považována za výjimečný příklad samostatného života, v němž naplno prožívala svou individualitu. Cena za to však byla vysoká: její dobrovolná izolace, smutek nad ztrátou prvorozené dcery Sophie Friederike a syna Rudolfa i útěk z každodenní reality formovaly její osobnost až do konce života.

Na cestě za svobodou

Tato vévodkyně z rodu bavorského se uzavřela do sebe a distancovala se – i fyzicky – od svého manžela, císaře Františka Josefa I. Osudové rány ještě více prohloubily její neklid, který se projevoval četnými cestami, jež podněcovaly její zájem o umění a historii. Císařovnu si obzvláště získala řecká antika.

Korfu jako místo odpočinku

Naučila se řecky a na ostrově Korfu našla v jistém smyslu místo, které se stalo její osobní múzou. Chtěla žít v tomto přírodním prostředí, aby si odpočinula tělesně i duševně. Jejím novým životním středobodem se měl stát reprezentativní palác postavený v neoklasicistním stylu, Achilleion. Stavitelka pověřila italské architekty Raffaeleho Carita a Antonia Landiho návrhem a výstavbou svého útočiště.

Smutek a ztráta

Osvěžující mořský vzduch i příjemné chvíle štěstí ve stínu zdánlivě nekonečných olivových hájů dodávaly císařovně sílu. Přesto ji však stále trápila ztráta jejího milovaného syna Rudolfa. Pověřila italského sochaře Antonia Chiattoneho, aby vytvořil sochu korunního prince, která se dnes nachází v Mayerlingu. Alžběta Rakouská byla uzavřená osobnost, která do svého osobního okolí vpustila jen velmi málo lidí.

Mramorová socha sedící ženy s lvem po boku, obklopená zelenými rostlinami a červenými květinami. Na podstavci je nápis „Elisabeth“.
© Michael Ellenbogen

Sisiini nejbližší důvěrníci

Jedním z nich byl rakouský vládní úředník Alexander von Warsberg, který na ni měl v souvislosti s výstavbou „Achilleionu“ velký vliv, a to především díky své knize „Odyssejské krajiny“, která vyšla v roce 1878. Stejně tak byla její stálá společnice a dvorní dáma Irma, hraběnka Szátarayová ze Sztáry a Nagy-Mihaly, důležitou důvěrnicí, která měla na panovnici také určitý vliv. Císařovna „Sisi“ si kvůli své velké lásce k Maďarsku s oblibou vybírala dvorní dámy z této země, jako právě hraběnku Szátaray, která do jejích služeb nastoupila ve věku 30 let.

Sport jako životní filozofie

Z dnešního pohledu k tomu, že se Elisabeth vyhýbala vídeňskému dvoru a tím se vzdávala i reprezentativních povinností, přispívaly také neustálé výčitky svědomí. Místo toho se soustředila na rozsáhlé sportovní aktivity, které pro její okolí představovaly velké výzvy. Patřily k nim dlouhé pěší túry, které její doprovod, který nebyl v tak dobré kondici, často přiváděly k zoufalství. Rakouskou císařovnu lze charakterizovat jako osobnost, která pravidelně posouvala své fyzické hranice. Součástí jejího každodenního fitness programu byla gymnastika s nářadím i šerm. Vybavení pro tento sport si dnes lze prohlédnout v Hermesvillě.

Poslední léta císařovny

Císař František Josef I. nechával svou manželku, ať si dělá, co chce. Vztah mezi manželi byl přátelský a Alžběta dokonce podporovala vztah svého manžela s rakouskou herečkou Katharinou Schrattovou. Císařovna ráda cestovala, a tak se vydala i do Ženevy do slavného hotelu Beau Rivage, kde se ubytovala se svou dvorní dámou Irmou, hraběnkou Szátarayovou. Ve městě se zdržoval také italský anarchista Luigi Lucheni, který se o jejím pobytu dozvěděl z novin. Na cestě k přístavišti tento muž Alžbětu zavraždil ostrým pilníkem. Na palubě kolesového parníku „Geneve“ zkolabovala a krátce nato zemřela ve svém hotelovém apartmá.

Time Travel Tipy:

Muzeum Sisi, Hofburg, Michaelerkuppel, 1010 Vídeň

Zámek Schönbrunn, Schönbrunner Schlossstraße 47, 1130 Vídeň

Muzeum dějin umění ve Vídni, sbírky z majetku císařovny Sisi, Maria-Theresien-Platz, 1010 Vídeň

Památník císařovny Alžběty v severozápadní části Volksgartenu, dílo architekta Friedricha Ohmanna a sochaře Hanse Bitterlicha, červen 1907, 1010 Vídeň

Autor:

Michael Ellenbogen

Zdroje:

I) Knihy:

Hannes Etzelsdorfer, Philipp Ilming, Elisabeth Kaiseirn: Vždy byla výjimečná (KAISERLICHES), 324 stran, nakladatelství Kral, Berndorf, 2023

Martina Winkelhoferová, Sisiina cesta: Od dívky k ženě – První léta císařovny Alžběty na vídeňském dvoře | První biografie o soukromém životě Sisi, 352 stran, nakladatelství Piper, Mnichov, 2022

Merkle Rudolf, Sisiina cesta: Od dívky k ženě – První léta císařovny Alžběty na vídeňském dvoře | První biografie o soukromém životě Sisi, 112 stran, nakladatelství Stiebner, Mnichov, 2011

Irma Gräfn Szátaray, Z posledních let císařovny Alžběty, 144 stran, nakladatelství Jazzybee Jürgen Beck, Altenmünster, 2022

II) Internet:

https://www.geschichtewiki.gv.at.Elisabeth (Rakousko)

https://de.wikipedia.org/wiki/Achilleion (Korfu)

https://de.wikipedia.org/wiki/Irma_Sztaray

https://de.wikipedia.org/wiki/Alexander_von_Warsberg


Sdílet tento příspěvek:

Další příspěvky: